Záleží na fundamentech nebo na nich nezáleží? A proč?

Jakub Skryja: "Myslím si, že vždy záleželo a záležet bude. V krátkodobém nebo střednědobém horizontu se může zdát, že tomu tak není, ale dlouhodobě vždy bude platit, že hodnota společnosti leží v hodnotě jejího budoucího cashflow. Hodnota společnosti je závislá na mnoha parametrech (za nejdůležitějšípovažuji budoucí hodnotu úrokových sazeb, růst tržeb a profitabilitu), a proto může mít 100 investorů 100 názorů na tuto hodnotu a nikdo nemusí mít pravdu. Pokud si někdo myslí, že společnost XYZ bude dominovat svému sektoru (který je např. ve fázi raného vývoje), klidně si ji může koupit za 100násobek zisků nebo 20násobek tržeb (pokud zisky negeneruje) a nemusí přeplatit. To, že je dnes mnohem větší část společností naceněná jako budoucí vítěz, než tomu bylo třeba před 5 lety, a že většina z těchto společností se reálným vítězem nestane, je na delší diskuzi. V každém případě čas vždy ukáže a tržní hodnota se dříve či později přiblíží k vnitřní hodnotě, tzn. na fundamentech záleží."

Daniel Gladiš: "Vždycky na nich záleží. Investování je směna. Své peníze vyměňujeme na čas za něco, co má určitou hodnotu. Smysl to dává v tom případě, že to, co dostáváme (hodnota), je vyšší než kolik za to platíme (cena). Není dobré se nechat ošálit od nepaměti opakujícími se řečmi o tom, že na fundamentech nezáleží. Tyto názory se zatím vždy v historii ukázaly jako mylné a naivní. Na fundamentech (ceně) vždycky záleží a cena je hlavní složkou rizika."

Jan Šumbera: "Záleží. Fundamenty jsou podstatou hledání investičních příležitostí. Jsou pilířem příběhu, ve který věříme, i odrazem jeho naplnění v podobě konkrétních čísel. Kouzlo tkví v tom, že fundamenty mají nejen matematickou (zisk, volný peněžní tok), ale i skoro až ezoterickou (vztah se zákazníky, kvalita produktu) povahu. Jedna bez druhé je stejně neúplná jako člověk, který by využíval pouze jednu hemisféru."

Michal Semotan: "Rozhodně ano. Fundamentální analýza je základní kámen investování. Krátkodobě sice může převládat sentiment, nebo technika, ale pro dlouhodobé investory musí být fundament alfou a omegou, jinak nemá smysl investovat."

Radovan Vávra: "Jako druhé síto určitě ano, ztráta a cashburn nevadí, ale musíme rozumět tomu PROČ to je a kdy a jak to skončí..."

Mikuláš Splítek: "Vnímám rozdělení na "růst" a "fundament" jako spíše schematické. V obou případech se člověk snaží o jediné - propojit hodnotu (abstraktní, do budoucna směřující veličina) s cenou (přesná, okamžitá kotace). V rámci této snahy kladou fundamentální investoři větší důraz na přítomnost, tedy na aktuální cenu, momentální tržní pozici a strukturu kapitalizace firmy - jinými slovy, zaobírají se více hrozbami. Růstoví investoři naopak preferují budoucnost, tedy růstové procento, vizi a velikost cílového trhu, a proto analyzují hlavně příležitosti. Rozdíl je to však pouze zdánlivý, protože budoucnost se nemůže počínat nikde jinde než v přítomnosti a přítomnost zase bez budoucnosti postrádá smysl (obě mají samozřejmě oporu v minulosti). Dobří investoři tedy - někdy možná nevědomky - oba přístupy kombinují. Jak píše básník T. S. Eliot v jedné své stati: "Rozdíl mezi tradičním a volným veršem neexistuje, protože je pouze dobrý verš, špatný verš a chaos."

Jaroslav Brychta: "Už z podstaty slova, které shodou okolností znamená podstatu, se lze dovtípit že záleží."

Ján Hájek: "Podle mě na fundamentech nakonec vždy záleží. Některé akcie dokážou i delší dobu jet na vlně euforie a fantazii, pokud ale očekávání investorů nedokážou naplnit, dojde časem k návratu do reality. Ostatně to samé také platí pro dlouhodobě přehlížené společnosti. Pokud dokážou dlouhodobě překonávat pesimistická očekávání, jejich podhodnocení časem zmizí."